Program

Čáslav

Pátek 14.9.2018

17:00 - na náměstí u kašny - MUSTROVÁNÍ - prověrka bojové připravenosti vojsk

Bratčice

Pátek 14.9.2018

17:00 – příjezd účastníků rekonstrukce Bitvy
20:00 – zahájení kulturního programu
20:00 – Bard Ondráš
20:15 – Punc
21:45 – Bard Ondráš
22:00 – Jakub Smolík
23:00 – Punc

Sobota 15.9.2018

10:00 – 11:00 prohlídka ležení + produkce Bard Ondráš
11:30 – pochod za účasti zástupců vojsk k místnímu památníku Bitvy (hřbitov + kaplička)
12:00 – odhalení nového památníku Bitvy u kapličky
12:30 – přesun zástupců vojsk na bitevní pole - Horky

Horky

Sobota 15.9.2018

Bude zajištěna kyvadlová doprava Čáslav - Horky a Bratčice - Horky, viz. přiložený rozpis.
Kulturní program na statku Karlov

10:00 - 10:30 Hrůza Band
10:30 - 11:00 Šermířské vystoupení
11:00 - 12:00 MČR Strongman v Atlasových kamenech
12:00 - 12:30 Kapela Melissa
12:30 - 13:00 Šermířské vystoupení
13:00 - 13:30 Výcvik bojových skupin
13:30 - 14:00 Kapela White Stone
20:00 - 22:00 KH Band
22:00 - 0:00 KEKS
Vstupné na zábavu 150,- Kč v předprodeji v síti Ticketstream, 200,- Kč na místě.

Kulturní program na PLATÓ u žel. stanice Horky

10:00 – 11:00 Ukázka palných zbraní z dob hus. válek
11:00 – 12:00 Dobová hudba Grál
12:00 – 13:00 Právo útrpné – mučírna
13:00 – 14:00 Dobová hudba Grál
14:30 – 16:00 REKONSTRUKCE BITVY U ČÁSLAVI 1618

Neděle 16.9.2018

10:00 – 11:00 Sváteční mše v kostele na Horkách

Historie

Bože tresci loupežníky – vojáky, psy, drancovníky – ty bezbožné a zlosynné. Nedej jim toho užíti – ve zdraví se navrátiti – do jich země, nectné plémě…
(z písně Pláč robotných lidí, 1620)

Bitva u Čáslavi roku 1618

Bitva, která se odehrála v září roku 1618 mezi Golčovým Jeníkovem a Čáslaví, respektive mezi Horkami, Bratčicemi a Potěhy je dnes skoro zapomenuta. Přesto měla velký vliv na průběh stavovského povstání. Kdyby v ní české vojsko neobstálo, stala by se Bílou horou naší historie.

Před Čáslaví se střetla armáda Českého království složená z žoldnéřských naverbovaných pluků a zemské hotovosti s armádou verbovanou vídeňskými Habsburky na příkaz o rok dříve zvoleného českého krále Ferdinanda II. Habsburské vojsko mělo za úkol do zimy obsadit Prahu a tím zlomit odpor českých nekatolických stavů, který zahájili v květnu defenestrací úředníků z oken pražského hradu. Jednou z vůdčích osobností povstání a velitel českého vojska byl Jindřich Matyáš Thurn, který část svého dětství prožil na nedalekém hradě Lipnice.

Možnost smírného řešení konfliktu jednáním, ke které byl ochoten nemocný císař Matyáš podporovaný kardinálem vídeňským biskupem Khleslem, byla zmařena, král Ferdinand Štýrský, nechal Khlesla zatknout a internovat v Tyrolích. Válečná strana měla od té chvíle volnou ruku v řešení české otázky.

Obě strany začaly rychle shánět vojsko. Čechům se to na základě systému zavedeného dříve pro Tureckou válku a kompaktnosti země dařilo o něco lépe. Dobový zápis se zmiňuje že … „v tu dobu mnohem víceji lidu bylo pohotově nežli peněz k najímání“. Jindřich Matyáš Thurn již v polovině června vytáhl do jižních Čech k obraně zemské hranice. Pokusil se odstranit císaři věrné slabé posádky Plzně, Krumlova a Budějovic. Nečekaným spojencem protihabsburské strany se stal Savojský Viktor Emanuel, který jako zarytý nepřítel Habsburků (sám ale katolík) převedl do českých služeb svůj pěší pluk pod velením věhlasného válečníka Ernsta z Mansfeldu.

Pro Vídeň bylo zajištění tažení z počátku svízelné. V samotných Horních Rakousích nedostaly císařské jednotky svolení k průchodu ani k verbování (!) a dolnorakouští stavové také velké nadšení neprojevili. Uhry se k tažení nepřipojily, byť vyjádřily císaři podporu s výzvou k míru a Slezsko se zejména pod vlivem Jana Jiřího Krnovského postavilo spolu s Lužicemi na stranu. Největší a nejbližší možný spojenec českých stavů – luteránské Sasko, se zájmem pokusit se z habsburské tísně vytěžit maximum. Kurfiřt Jan Jiří Saský se nakonec, otevřeně postavil na stranu Ferdinanda II. a saské vojsko pak roku 1620 obsadilo na území koruny české po tuhých bojích lužické centrum Budyšín (Bautzen). Císařská armáda musela do Čech nejprve projít tehdy ještě neutrální Moravou. V Jihlavě však Habsburkům pomáhal Valdštejn, který zde velel moravskému „pozorovacímu“ pluku pěchoty.

Vídeňskému dvoru pomohlo habsburské Španělsko. Španělům šlo zejména o udržení vlivu v Evropě. Arcivévoda Albrecht císařův bratr a místodržitel ve Španělském Nizozemí, na pomoc Vídni naverboval pěší pluk a uvolnil pro císařskou armádu Karla Bonaventuru Buquoye (císaři sloužil už od roku 1614). Buquoy se stal nejvyšším velitelem polního vojska v hodnosti Feldmarschall. Španělská koruna poskytla 200 tisíc dukátů přímé pomoci, plus muže regimentu Kriechingen z Itálie. V Madridu prohlášovali, že … „Čechy jsou srdcem veškeré moci, kterou má habsburský rod v říši…“.

Šarmicl u Čáslavi, aneb bitva v zákopech

Císařská armáda táhla do Čech dvěma proudy. Západní vedený Dampierrem přes Jindřichův Hradec a Pelhřimov. Východní, jenž obsahoval dělostřelectvo, musel po lepší cestě přes Jihlavu. Po spojení obou částí císařské armády v Havlíčkově Brodě zbývalo již jen překročit poslední část Českomoravské vrchoviny a sestoupit do rovin Polabí otevírajících cestu k hlavnímu cíli tažení – Praze. České pluky spěchaly s Thurnem z jihu, aby císařské předešly a přehradily jim cestu.

Habsburské jednotky chvátající 10. září od jihu po Haberské cestě viděly před sebou za Jeníkovem klesající terén otevírající se do Polabí a nepochybně také vysokou věž čáslavského kostela. Mezi postupující armádou a Čáslaví ležela viditelnější pouze osada s několika dvory a kostelem na skalce nad nimi, zvaná Na Horách či Horky. Za osadou se zvedalo ještě šibeniční návrší, spíše povlovný zemědělsky obdělávaný kopeček s výškou okolo 305 metrů nad mořem, zvaný dnes Bambousek. Císařští se rozložili u Bratčic, kde byli krytí před střelbou svahem do údolí Brslenky. V počínajícím podzimu vojsko v terénu trpí nedostatkem jídla i ošacení. Armádu provází děla, ale také doprovodný vojenský lid (dobově „pakáž“) se zavazadly a rodinami.

K prvnímu dni střetu zmiňuje Pavel Skála ze Zhoře, že na Čáslav bylo vypáleno na sto ran a když nebylo města dosaženo, ustoupila císařská armáda na výšinu u Bratčic naproti Horkám, odkud spustila palbu na české ležení. Ani tehdejší „těžké kusy“ však nedokázaly donést kuli na vzdálenost tak velkou, aby mohly stát v okolí Horek (nehledě k potřebě mířit očima) a pálit do Čáslavi. Buďto jde tedy o omyl, nebo zaútočily prvosledové jednotky Buquovy na Čáslav z chodu a byli odraženi. Češi po té zůstali takticky na Horeckých výšinách.

V těchto postaveních se pak rozhořel poziční boj. Právě na počátku bojů byly císařskými vypáleny Potěhy. Na počátku střetu se obě strany, zejména jejich dělostřelecká postavení, ihned obklopily provizorním zemním opevněním tvořeným valy a příkopy.

Císařští osadili návrší nad Bratčicemi, která začala vést boj s českými pozicemi, a díky těžkým kusům se jim dařilo působit v českých řadách ztráty. Češi museli přesunout svůj tábor (o 1000 kroků), tak že jádro obrany nyní leželo mezi Horeckým kostelem a výšinou Bambousku. Skála píše, že Češi pobili i mnoho Uhrů „ve čtverém udeření“ (útoku), což dokládá šarvátky na bojišti ve snaze o vytlačení nepřítele z jeho postavení. Češi měli na nedostatek těžších děl. Hohenlohe je sice vezl z pražské zbrojnice, dorazil však pozdě.

Třetí den bojů a dělostřelby z měnících se pozic, musel opět být podle Skály přesunut český tábor u Horek „mezi pole Samoplešký k Vilímovu jdoucí“. Odsunutí tábora do nejlepší možné polohy až třetí den, mimochodem nasvědčuje živelnosti počátku bojů. Kdyby byl Thurn očekával protivníka už na horecké výšině, mohl komandovat trén, stany a linii opevnění dle svých zkušeností. Trojitá změna pozic o tom ale zdaleka nesvědčí. Ve středu vyrazili také císařští výpadem skrz šance k severu a nadobro zničili Potěhy.

Císařský velitel Buquoy si za pomoci své jízdy spížující po okolí dělal obrázek o situaci a postavení českého vojska. Na rozdíl od Čechů, kteří netrpělivě očekávali spojenecké slezské pluky, nemohl počítat v dohledné době s žádnou větší podporou. Strádání špatně zásobené a sedláky napadané císařské armády zaznamenal Skála i dobové zprávy o tažení. Část chleba pro císařské vojsko se musela dovážet přes Pelhřimov až z Rakous.

Budeme-li věřit zprávě dobových novin, pak na bojišti zůstalo 1300 císařských a na 500 českých vojáků. Císařští se stáhli v neděli 16. září, pod rouškou tmy a jejich odchod ve směru na Ledeč maskoval hřmot kanonády. Na postupové trase císařských ležely Chlum, Vrbice a Zahrádka, které byly popleněny. Ustupující a vyčerpaná císařská armáda došla 23. září do Pelhřimova. Buquoyovi muži neustupovali k Pelhřimovu všichni. Část dělostřelců kryjící noční ústup klamnou palbou se nevydala přes lesy, ale obrátili se zpět po Haberské cestě k Německému Brodu. Německobrodští si totiž v říjnu stěžovali Buquoyovi, že nejsou schopni ubytovat 800 nemocných ze Sächsish-Stauderischen regimentu a tři prapory dělostřelců a šancknechtů.

V opevněném ležení před Pelhřimovem se mezi vysílenými muži rozšířila úplavice zapříčiňující značné ztráty (denně desítky zemřelých) a nedostávalo se jim ani potravin ani obutí a ošacení. Takto oslabenou císařskou armádu dále napadalo dobře zásobované české vojsko, které se za ní vydalo. Nakonec museli útočníci zcela vyklidit Čechy a ustoupit do Rakous a malá část do Českých Budějovic, které zůstaly v rukou Habsburků.

Aleš Knápek

Konference

Čáslav 1618. Počátek české války.

Mezinárodní vědecká konference, konaná k 400. výročí vypuknutí českého stavovského povstání 1618 - 1620.
Nová scéna Dusíkova divadla v Čáslavi 16. května 2018.

Program

Středa 16. května 2017

Prezence účastníků 9.00 – 10.00
Slavnostní zahájení konference ředitelkou Městského muzea a knihovny Čáslav Soňou Dedíkovou 10.00

Dopolední blok I. (10.00 – 11.20)

Mgr. Aleš Knápek (Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod), Bitva u Čáslavi.
Mgr. et Mgr. Klára Andresová (Vojenský historický ústav Praha, FF UK), Jak rozbít polní tábor u Čáslavi? Zamyšlení nad povahou vojenského tažení a polního tábora na základě dobových vojenských pouček.
Ing. Pavel Hrnčiřík, PhD., Dělostřelectvo na počátku třicetileté války a bitva u Čáslavi
Doc. PhDr. Jan Kilián, Ph.D. (Katedra historie FPE ZČU v Plzni a Katedra archivnictví a pomocných věd historických FF UHK), Arnošt z Mansfeldu a české stavovské povstání
Diskuze 11.20 – 11.30
Přestávka 11.30 – 11.40

Dopolední blok II. (11.40 – 13.00)

Doc. PhDr. Vladimír Segeš, Ph.D. (Vojenský historický ústav Bratislava), Uhorská stavovská povstania a tridsat'letná vojna.
Dr. Attila Tózsa-Rigó (Univerzita Miskolc), Die Beurteilung Gábor Bethlens in der westeuropäischen und ungarischen Fachliteratur.
Univ. Prof. Dr. Wojciech Iwańczak (Univerzita Kielce), Třicetiletá válka v polské historiografii.
PhDr. Jiří Jurok, CSc. (Muzeum Novojičínska p.o.), Politické myšlení protagonistů českého stavovského povstání Jana Oršinovského z Fürstenfeldu a Mikuláše Diviše z Doubravína.
Diskuze 13.00 – 13.20

Přestávka na oběd 13.20 – 14.20

Odpolední blok I. (14.20 – 15.40)

PhDr. Kateřina Blažková (Muzeum T.G. Masaryka Rakovník), Bitva u Rakovníka 1620
PhDr. Jana Vaněčková (Státní okresní archiv Kutná Hora), Novellae et declaratoriae písaře Václava Formiky Poděbradského z roku 1653. Příspěvek k událostem 30leté války v Čáslavi.
Doc. Ing. PhDr. Miroslav Plaček (Katedra archeologie a muzeologie FF MU Brno), Rondel a bastion. Poznámky k vývoji fortifikací v raném novověku.
Mgr. et Mgr. Michal Preusz Ph.D. (KAR ZČU Plzeň), Archeologie Českého stavovského povstání
Diskuze 15.40 – 15.50

Přestávka 15.50 – 16.00

Odpolední blok II. (16.00 – 17.00)

PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D. (Podlipanské muzeum v Českém Brodě, pobočka Regionálního muzea v Kolíně p. o.), Třicetiletá válka a její každodenní realita v královském městě Český Brod (1631-1635)
Mgr. Filip Velímský Ph.D. (Archeologický ústav AV ČR Praha, v.v.i.) „Pecuniam sanguinem.“ Nálezy mincovních depotů z období třicetileté války na Čáslavsku a Kutnohorsku.
PhDr. Pavel Novák, CSc. (Národní zemědělské muzeum Praha-Kačina), Proměny Kutnohorska za třicetileté války.
Diskuze 17.00 – 17.20

Slavnostní ukončení konference 17.20

Společenský večer 19.00 - 22.00

Čtvrtek 17. května 2018

Exkurze po bojišti Čáslav 9.00 – 13.00 (Mgr. A. Knápek)

Výstava

Partneři

 

 

 

 

Kontakt